Základní škola Hořovice, příspěvková organizace

Sv. Čecha 455.

 

 

 

Školní řád

 

 

Schváleno Pedagogickou radou dne 30. 8.2023

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

…………………………… č.j.: 0350/2023/ZSSBE

ředitelka školy

Mgr. Marie Chadrabová

 

 

 

 

 

Školní řád

Základní školy Hořovice, příspěvková organizace, Sv. Čecha 455

 

Školní řád je vydán v souladu s ustanovením § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 27/2016 Sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. na základě vyhlášek č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání ve znění vyhlášky č. 256/2012 Sb.

 

Školní řád je základním dokumentem školy, který upravuje základní práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců, specifikuje provoz školy a vnitřní režim školy včetně zajištění bezpečnosti žáků a podmínek zacházení s majetkem školy, specifikuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a spolupráci školy se zákonnými zástupci žáků. Řád respektuje platné právní normy včetně Úmluvy o právech dítěte a Listiny základních práv a svobod.

Škola realizuje právo občana na vzdělání. Umožňuje stejný přístup ke vzdělání všem, kteří splňují podmínky k přijetí ke vzdělávání bez ohledu na národní a sociální původ, jazyk, barvu pleti, náboženské vyznání, příslušnost k národnostní menšině, majetek a původ.

Školní řád je závazný pro všechny žáky školy, jejich zákonné zástupce i jiné osoby, které v souladu s výkonem svých práv a povinností přicházejí do styku se školou, navštíví školu nebo se zúčastní akce pořádané školou a všechny pracovníky školy.

I. Práva žáků a jejich zákonných zástupců

Základní práva žáků a zákonných zástupců žáků upravuje § 21 školského zákona.

Žák má právo

1. V souvislosti s obecným právem na vzdělávání:

   • na vzdělávání podle školského zákona;

   • na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání;

   • na zabezpečení přístupu k informacím, které podporují jeho duchovní, morální a sociální rozvoj, a naopak na ochranu před informacemi, které škodí jeho pozitivnímu vývoji a nevhodně ovlivňují jeho morálku;

   • na užívání zařízení školy v souvislosti s výukou.

2. Na vyjádření vlastního názoru ve všech záležitostech, které se ho týkají. Svůj názor musí vyjadřovat přiměřenou formou, která neodporuje zásadám slušnosti a dobrého občanského soužití. Jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jeho věku a stupni vývoje.

3. Na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství, formě tzv. kyberšikany, nedbalým zacházením, před všemi formami sexuálního zneužívání a před kontaktem s narkotiky a psychotropními látkami.

4. V případě jakéhokoliv osobního handicapu na podporu sebedůvěry, zabezpečení důstojnosti, účinného přístupu ke vzdělávání a profesionální přípravě a na umožnění aktivního zapojení do kolektivu.

5. Na poskytnutí pomoci v případě, že se ocitne v nesnázích nebo má nějaké problémy, a na zvláštní péči v odůvodněných případech. Ve všech těchto případech má právo obracet se podle povahy problému na jednotlivé vyučující, třídního učitele, výchovnou poradkyni, metodika prevence, zástupce ředitelky nebo ředitelku školy.

Zákonní zástupci žáků mají právo

1. Na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.

2. Na konzultace s pedagogickými pracovníky v jejich konzultačních hodinách či v termínech stanovených na základě vzájemné předchozí domluvy.

3. Na odvolání proti rozhodnutí ředitelky školy v souladu se správním řádem.

4. Na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení

v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona.

5. Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka.

6. Požádat o přezkoumání výsledků hodnocení žáka.

7. Volit a být voleni do školské rady.

 

II. Povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců

Žáci jsou povinni:

• řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat;

• řádně a systematicky se připravovat na vyučování;

• být vhodně a čistě oblečeni; v budově nenosit pokrývku hlavy;

• dodržovat školní řád a řády odborných učeben;

• dodržovat další předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni;

• chovat se ve škole slušně k dospělým i jiným žákům školy, zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči ostatním žákům nebo zaměstnancům školy se považuje za zvláště závažné porušení školního řádu:

• dbát pokynů pedagogických a provozních pracovníků školy;

• svým chováním neohrozit zdraví svoje ani jiných osob;

• chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastnit se činností organizovaných školou;

• šetřit školní zařízení a ostatní majetek, hospodárně zacházet se zapůjčenými učebnicemi a uč. pomůckami;

• zaujímat při vyučování místo podle platného zasedacího pořádku, případně dle pokynů příslušného vyučujícího;

• nosit s sebou všechny učebnice a školní pomůcky určené vyučujícím daného předmětu pro příslušný den v souladu s rozvrhem hodin;

• při vyučování sedět klidně na svém místě, plně se soustředit na průběh vyučovací hodiny, o slovo se hlásit zvednutím ruky;

• udržovat své pracovní místo v čistotě, před opuštěním učebny uvést do pořádku svoji lavici a pracovní místo;

• v případě svévolného poškození školního majetku nahradit vzniklou škodu.

Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni:

• zajistit, aby žák docházel do školy včas, řádně připraven a slušně oblečen;

• pravidelně (alespoň 1x týdně) kontrolovat zápisy v žákovské knížce a kontrolu potvrdit podpisem;

• nahradit škodu, která vznikne škole žákovou vinou;

• v souladu se školským zákonem se na vyzvání vedení školy osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka;

• ihned písemně informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních potížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání;

• dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem;

• informovat třídního učitele o nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka;

• oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 školského zákona, další údaje potřebné pro řádné vedení „školní matriky“ a které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a o změnách v těchto údajích;

• zdržet se slovního a fyzického násilí a psychického nátlaku vůči pedagogickým a jiným pracovníkům školy;

III. Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti právo:

1.Na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole.

2. Na ochranu před neodborným zasahováním do výkonu pedagogické činnosti.

3. Na výběr a uplatňování metod, forem a prostředků konání přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo přímé pedagogicko psychologické činnosti, pokud jsou v souladu se zásadami a cíli vzdělávání.

4. Volit a být voleni do školské rady.

5. Na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

Pedagogičtí pracovníci mají při výkonu své pedagogické činnosti povinnost: :

1. Vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání.

2. Chránit a respektovat práva dítěte nebo žáka.

3. Chránit bezpečí a zdraví dítěte a žáka, předcházet všem formám rizikového chování ve škole.

4. Vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj.

5. Zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení s nimiž přišel do styku.

6. Poskytovat žákovi nebo zákonnému zástupci žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.

IV. Provoz, vnitřní režim školy a podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků

Docházka do školy a vyučovací proces

Základní povinností žáka je docházet do školy a na veškeré akce pořádané školou včas podle stanoveného rozvrhu hodin a účastnit se vyučování všech vyučovaných předmětů.

Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek schválených ředitelkou školy. Tyto údaje mají žáci zapsány v žákovských knížkách. Vyučování končí nejpozději v 16 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut.

Příchod do školy, průběh vyučování

1. Školní budova se otvírá v 7.40 hodin. Žákům je umožněn vstup do budovy 20 minut před zahájením dopoledního vyučování a 10 minut před začátkem odpoledního vyučování. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi vykonávají pedagogický dohled. Žáci přicházejí do školy včas, nejpozději 10 minut před zahájením vyučování. Na první vyučovací hodinu jsou připraveni na výuku ve třídě 5 minut před zahájením vyučovací hodiny.

2. Žáci dodržují základní hygienická pravidla – při vstupu do budovy se přezují do vhodné obuvi. Oděv a obuv pověsí do šatny. Ve skříňce či kapsách oděvu nenechávají cenné věci a peníze, dbají na udržování pořádku.

3. V průběhu vyučování smí žák opustit budovu školy jen s povolením vedení školy, třídního učitele nebo vyučujícího následné hodiny, kteří mu po zvážení žádosti potvrdí uvolnění ze školy. Žák musí předložit písemnou žádost zákonného zástupce. Na žádosti musí být uvedeno, že zákonný zástupce přebírá právní odpovědnost za žáka okamžikem opuštění budovy školy žákem. Žák 1. stupně může opustit budovu školy pouze v osobním doprovodu zákonného zástupce nebo osoby jím písemně pověřené.

4. Přestávky mezi vyučováním žák využije k relaxaci, k přípravě pomůcek na další vyučovací předmět. Žáci 1. a 2. stupně se vzájemně nenavštěvují ve svých třídách. O velké přestávce v době od 9,40 do 10,00 hodin mohou žáci využívat školní zahrady, o vhodnosti pobytu rozhoduje učitel konající dohled nad žáky o přestávce.

5. Nejpozději se zvoněním na hodinu je žák přítomen na svém místě v příslušné učebně.

6. Při výuce některých předmětů jsou třídy děleny na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku.

7. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.

8. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

9. Škola vede evidenci úrazů žáků, k nimž došlo při školních činnostech, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

10. Provoz školy probíhá ve všedních dnech, od 6,40 do 16.00 hodin. V období školního vyučování může ředitelka školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce.

Odchod ze školy

1. Po poslední vyučovací hodině žáci uklidí třídu (vyklidí lavice, zvednou židle na stoly, služba smaže tabuli) a opustí učebnu. Vyučující překontroluje stav učebny, odchází jako poslední. Žáky odvádí do šaten a následně žáci odchází ze školy domů nebo na oběd se školní družinou.

2. Polední přestávku mohou žáci strávit ve stanovené učebně, ve které je nad žáky vykonáván pedagogický dohled.

3. Žákům není v době mimo vyučování dovoleno zdržovat se v prostorách školy bez svolení vyučujícího a bez jeho dohledu.

Omlouvání absence

1. Absence žáků se zaznamenává do třídní knihy na začátku každé vyučovací hodiny. Tento záznam je závazný pro žáky i vyučující.

2. Jedná-li se o nepředvídatelné důvody, jsou zákonní zástupci povinni do tří pracovních dnů oznámit důvod nepřítomnosti žáka třídnímu učiteli osobně nebo na tel. čísle 311512958 nebo na e-mailu: spec.skoly.horovice@quick.cz

3. Nemůže-li se žák účastnit vyučování z důvodů předem známých, předloží svému třídnímu učiteli nebo jeho zástupci, případně vyučujícímu následující hodiny žádost o uvolnění z vyučování podepsanou zákonným zástupcem.

4. Žádost o uvolnění do pěti školních dnů vyřizuje třídní učitel (vede evidenci absence v průběhu školního roku), nad pět dnů ředitelka školy.

5. V případě, že se žák ze zdravotních či jiných závažných důvodů nemůže účastnit vyučování některého předmětu, předloží zákonný zástupce žáka na začátku klasifikačního období či v okamžiku vzniku důvodu písemnou žádost o uvolnění z vyučování daného předmětu. Ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Ředitelka školy zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. Pro uvolnění z vyučování tělesné výchovy je součástí žádosti písemné doporučení ošetřujícího lékaře.

6. Žák je povinen předložit třídnímu učiteli řádnou omluvenku do tří pracovních dnů od nástupu do školy. Zákonný zástupce písemně omlouvá absenci s udáním důvodu absence do žákovské knížky. V případě opakovaných krátkodobých absencí může škola požádat o jejich potvrzení současně od lékaře a zákonného zástupce. Třídní učitel stanoví organizaci omlouvání zameškaných hodin.

9. Onemocní-li žák přenosnou infekční nemocí, oznámí tuto skutečnost zákonný zástupce ihned třídnímu učiteli.

Chování žáků

1. Žáci se svým chováním vždy snaží šířit dobré jméno školy.

2. Žáci se chovají slušně a ukázněně, ve vlastním zájmu plní zadané úkoly a dbají pokynů všech pedagogických pracovníků, zaměstnanců školy.

3. Žákům není dovoleno ve škole, v areálu školy, v okolí školy ani při akcích organizovaných školou:

   • kouřit

   • nosit, držet, distribuovat a užívat drogy, návykové a psychotropní látky;

   • přinášet střelné, bodné nebo sečné zbraně či jiné předměty ohrožující zdraví;

   • přinášet a požívat alkoholické nápoje;

   • nosit do školy věci, které nesouvisejí s výukou a které by mohly ohrozit zdraví spolužáků;

   • zapojovat do školní elektrické sítě soukromá el. zařízení ( mobilní telefony, notebooky apod.)

   • nosit do školy předměty cenné a pro výuku nepotřebné, jakož i věci životu a zdraví nebezpečné;

   • vstupovat do budovy na kolečkových bruslích

   • vnášet do budovy koloběžku případně jízdní kolo;

   • používat mobilní telefon v průběhu vyučovací hodiny ani jiné audio a video přístroje;

4. Aby byl zajištěn nerušený průběh vyučovací hodiny, nebudou žáci v hodině telefonovat ani posílat SMS zprávy; je zakázáno pořizovat jakékoli zvukové či obrazové záznamy bez vědomí vyučujícího; v hodině je přístroj vypnutý, veškeré příslušenství (včetně sluchátek) je uloženo ve školní brašně či batohu; vyučující má právo při porušení tohoto pravidla přístroj odebrat, ale musí o tom neprodleně informovat zákonného zástupce a s ním dohodnout zpětné předání přístroje.

5. Jakékoli projevy šikany a rasizmu budou klasifikovány jako hrubé porušení školního řádu. Mezi projevy šikany patří záměrné útoky fyzické, psychické i prostřednictvím elektronické komunikace (pomocí e-mailů, SMS a MMS zpráv, pořizování a vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky atd.).

6. Hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených tímto řádem.

7. Setká-li se žák s výše uvedenými skutečnostmi, uvědomí o nich neprodleně třídního učitele nebo ředitelství školy.

Každé porušení výše uvedených pokynů bude klasifikováno jako porušení školního řádu.

Bezpečnost a ochrana zdraví ve škole

Na začátku školního roku jsou žáci seznámeni se Školním řádem Základní školy, Hořovice, Sv. Čecha 455, problematikou BOZP, s evakuačním řádem a požárními poplachovými směrnicemi. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy – pedagogickým pracovníkem.

Žáci musí respektovat pravidla hygieny, bezpečnosti práce a protipožární ochrany, se kterými jsou pravidelně seznamováni. Chrání zdraví své, svých spolužáků i všech zaměstnanců školy.

1. Dojde-li během pobytu žáka ve škole nebo během jeho účasti na školní akci k úrazu, je žák povinen tuto skutečnost bezodkladně hlásit vyučujícímu, případně třídnímu učiteli či jinému zaměstnanci školy. V případě vážného úrazu volá vždy příslušná osoba lékařskou záchrannou službu.

2. Žáci mají zakázáno otevírat okna. Vyklánět se z oken školy, házet předměty z oken či sedět na parapetech.

3. V učebnách jsou žáci povinni ukládat věci obvyklé pro osobní potřebu na místo k tomu určené.

4. Při akcích organizovaných školou mimo areál školy se žáci řídí obecně platnými předpisy.

5. Pokud je akce spojena se zvýšenou mírou rizika (lyžařský kurz, plavecký výcvik, výlet apod.), provede pověřený zaměstnanec školy před jejím zahájením proškolení všech účastníků. Viz: Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků č.j.: 0296/2018/ZSSBE

6. V době mimo vyučování žákům není dovoleno v době mimo vyučování zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dohled způsobilou osobou.

7. Žákům není dovoleno v době mimo vyučování zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dohled způsobilou osobou.

8. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dohledu pedagoga.

9. Při výuce v tělocvičně, na pozemcích nebo v odborných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečností předpisy pro tyto učebny, dané jejich řádem. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede vyučující záznam do třídní knihy. Poučení BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu.

10. Školní budova je přístupná zvenčí pouze v době od 6,00 do 18 hodin.Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.

11. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy.

12. Po poslední vyučovací hodině vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny, vychovatelce školní družiny.Ostatní žáky odvádí do šaten. Dozor v šatnách nad žáky odcházející z budovy vykonává dohlížející pedagog.

13. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky ohrožující zdraví a bezpečnost osob nebo jiné závady technického rázu nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce tyto údaje: rodné číslo, adresu, telefonní čísla rodičů, adresu a jméno ošetřujícího lékaře. Zaměstnanci školy poskytnou při úrazu žákovi nebo jiné osobě první pomoc, případně zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první.

14. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době dané rozvrhem, včetně přestávek.

Režim při akcích mimo školu

1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně-vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce, podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.

2. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy a školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni.

3. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně hodnocení na vysvědčení.

4. Při zapojení školy do soutěží zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží vysílající škola, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.

V. Podmínky zacházení s majetkem školy

1. Žáci řádně užívají školní zařízení a chrání je před poškozením. Udržují v pořádku své místo v učebně a ve všech prostorách školy, které jsou přístupné žákům.

2. Poškodí-li žák úmyslně či z nedbalosti zařízení či majetek školy, plně nahradí náklady potřebné na opravu.

VI. Ochrana osobnosti ve škole -učitel, žák.

Pedagogičtí pracovníci mají povinnost zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a studentů a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišli do styku.

 

Právo žáků a zákonných zástupců žáků na přístup k osobním údajům, na opravu a výmaz osobních údajů a právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů se řídí směrnicí ředitele školy k ochraně osobních údajů.

 

Zpracování osobních údajů žáků za účelem propagace školy (webové stránky, propagační materiály, fotografie) je možné pouze s výslovným souhlasem zákonných zástupců žáka.

 

Žáci mají během vyučování vypnuté mobilní telefony, fotoaparáty a jinou záznamovou techniku, která slouží k pořizování obrazových a zvukových záznamů. Pořizování zvukových a obrazových záznamů osob (učitel, žák) bez jejich svolení je v rozporu s občanským zákoníkem (§ 84 a § 85). Narušování vyučovacího procesu mobilním telefonem (případně jinou technikou), bude hodnoceno jako přestupek proti školnímu řádu.

 

 

 

 

 

VII. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků základní školy a speciální školy.

 

Obsah:

 

1. Úvod

 

2. Obecné zásady

 

3. Postup při klasifikaci a hodnocení

 

4. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků ( autoevaluace)

 

V. I. Klasifikace chování

 

V. II. Klasifikace vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech

V. III. Celkové hodnocení žáků na vysvědčení

 

VI. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

 

VII. Uvádění doložky o získání základního vzdělání na vysvědčení

 

VIII. Opravné zkoušky

 

IX. Výchovná opatření

 

X. Hodnocení a klasifikace žáků základní školy speciální

 

XI. Závěrečná ustanovení

 

I. Úvod

Nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy je hodnocení a klasifikace žáků. Jde o složitý proces, který klade vysoké požadavky na všechny pedagogické pracovníky. Cílem tohoto klasifikačního řádu je pomoci těmto pracovníkům a stanovit všem jednoznačně platná kritéria pro hodnocení.

II. Obecné zásady

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

1. jednoznačné

2. srozumitelné

3. srovnatelné s předem stanovenými kriterii

4. věcné

5. všestranné

 

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školních vzdělávacích programů.

Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

 

1. Pedagogický pracovník (dále jen učitel) zohledňuje druh a stupeň postižení, zdravotní stav, individuální (zvažuje se i  případná specifická porucha učení) a věkové zvláštnosti žáka, přihlíží i ke kvalitě jeho výchovného prostředí.

2. Nedílnou součástí klasifikace a hodnocení je i srovnání výkonů žáka s jeho možnostmi, zda dosáhl zlepšení či zhoršení, pokroků.

3. Známky získávají učitelé průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období.

4. V klasifikaci prospěchu se nepřihlíží k chování žáka ve vyučovacích hodinách.

5. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

6. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

7. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.

8. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Potom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka po klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

9. Hodnocení chování žáka ve škole i při akcích školy je nedílnou součástí celkového hodnocení žáka. Všechny projevy porušování norem chování, agresivity (včetně verbálních forem), netolerance či xenofobie je povinen řešit okamžitě ten pedagogický pracovník, který je projevu přítomen (popř. vykonává dohled).

V co nejkratší době informuje třídního učitele a v případě závažnějších přestupků

ředitele školy.

10. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají v pedagogické radě.

11. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do klasifikačních archů, třídní učitelé připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu. Ihned po klasifikační poradě třídní učitelé zapíší konečné výsledky klasifikace do katalogových listů. U žáků hodnocených na vysvědčení slovním hodnocením se výsledek celkové klasifikace zapíše do upravených katalogových listů a třídních výkazů číslicí.

12. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

1. • soustavným diagnostickým pozorováním žáka

   • soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

   • různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,testy)

   • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami

   • analýzou různých činností a aktivit žáka, zvláště se zaměřením na manuální zručnost, celkovou sociální vyspělost a samostatnost

   • konzultacemi s ostatními učiteli

   • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

 

III. Postup při klasifikaci a hodnocení

1. Učitel vede soustavně evidenci o klasifikaci žáka.

2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm

(dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení

rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení

na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně.

4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

5. Při klasifikaci a hodnocení se přihlíží k úsilí vynaloženému žákem, jeho postojů k učení,

snaze žáka a jeho postižení. V odůvodněných případech lze žáka neklasifikovat, o čemž

rozhodne ředitel na základě návrhu třídního učitele.

6. Zápisy do žákovských knížek ( notýsků) jsou vedeny pravidelně tak, aby poskytovaly

rodičům včasnou a průběžnou informaci o prospěchu jejich dítěte.

7. Učitel informuje nejméně každé čtvrtletí zákonné zástupce žáka o jeho prospěchu a

chování. V případě prudkého zhoršení prospěchu či chování žáka informuje učitel

zákonné zástupce neprodleně.

8. Po ústním vyzkoušení, které je prováděno zásadně před kolektivem třídy, oznámí učitel

žákovi výsledek hodnocení okamžitě, zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky

hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Učitel slovně zdůvodní své hodnocení.

Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi

nejpozději do 7 dnů.

9. Kontrolní a písemné práce a další druhy zkoušek se doporučují zadávat častěji a v

kratším rozsahu ( maximálně do 25 minut).

10. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného charakteru. Žáci

budou s dostatečným předstihem seznámeni s rámcovým obsahem a přibližným

termínem zkoušky.

11. Vyučující zajistí pravidelné zapsání známek do klasifikačního archu (přehledu) tak, aby

mohl doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení,

písemné) V případě dlouhodobé nepřítomnosti(nemoci) předá tento klasifikační

arch zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

 

12. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu ( nemoc, léčebný pobyt atd.) vyučující

respektuje navržené známky žáka školou při instituci, kde byl žák umístěn. Žák se znovu

nepřezkušuje.

13. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a

které byly sděleny rodičům.

14. Informace o prospěchu jsou rodičům předávány při třídních schůzkách, konzultačních

hodinách a dalších individuálně smluvených termínech. Sdělení není veřejné.

15. Při prudkém zhoršení prospěchu jsou rodiče prokazatelně informováni ihned.

16. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu – neklasifikují žáky ihned po jejich

návratu do školy, žáci nemusí dopisovat látku za dobu nepřítomnosti, pokud jsou jiné

možnosti jak informace získat, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech,

ale hodnotit to, co žák umí, před prověřováním vědomostí musí mít žáci dostatek času se

látku naučit.

17. Případy zaostávání v učivu a nevhodné chování se projednávají v pedagogické radě školy.

18. Ředitel školy dbá na jednotnost hodnotících měřítek všech učitelů.

19. Přestupuje-li žák na jinou školu, poskytne škola, kterou žák opouští, této škole písemnou

zprávu o jeho chování, docházce a klasifikaci v jednotlivých vyučovacích předmětech.

20. Řečová výchova ve speciální škole se neklasifikuje.

IV. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (autoevaluace)

 

1. Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také přiměřené formy sebehodnocení. Škola jim při sebehodnocení metodicky pomáhá.Tím je zajišťována také zpětná vazba objektivity hodnocení ze strany školy jako vzdělávací instituce.

2. Jednou z efektivních možností je využívání softwarových programů, které umožní bez jakéhokoli zásahu pedagoga ověření stupně dosažených znalostí, dovedností.

3. Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních):

1. • schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi

   • schopnost orientace v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností

   • schopnost žáka aktivně se podílet ( v rámci svých možností) v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu

   • schopnost samostatné prezentace svých znalostí mluvenou, či psanou formou

   • schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků

   • schopnost využívání mezipředmětových vazeb

   • schopnost aplikovat etické principy v praxi

   • schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností

   • pochopení své role v kolektivu

 

V. Hodnocení žáků na vysvědčení

V. I. Klasifikace chování

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy během klasifikačního období.

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace

hodnotí na vysvědčení stupni:

Stupeň 1 - velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto ojediněle.

Stupeň 2 – uspokojivé

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování.

Stupeň 3 – neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dále dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu.

 

V. II. Klasifikace vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech

 

1. Při použití slovního hodnocení do katalogových listů a třídních výkazů bude slovní hodnocení převedeno do formy klasifikace: na 1. stupni číslice, na 2. stupni číslice.

 

Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka

Doporučení jak předcházet případným neúspěchům žáka v jednotlivých předmětech- slovní hodnocení.

Vyučující respektuje doporučené postupy způsobu práce a hodnocení žáka popsané ve zprávě školského poradenského zařízení. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení. Podle druhu postižení využívá podpůrná opatření, speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační a rehabilitační pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály. Průběžně hodnotí plnění Individuálního vzdělávacího plánu, případné neúspěchy konzultuje s příslušným ŠPZ, spolupracuje se zákonnými zástupci žáka, využívá případné možnosti zvýšené domácí přípravy,spolupráce s asistentem pedagoga, možnost doučování apod.

2. Při použití klasifikace ( na prvním stupni se použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení) se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 – výborný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi.Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost.Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný.Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

2 – chvalitebný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně, nebo podle menších podnětů učitele, uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků.Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

3 – dobrý

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, pojmů , definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se projevují chyby.V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

 

4 – dostatečný

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé.Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

5 – nedostatečný

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky.V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé.Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický.Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

V. III. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

se vyjadřuje stupni:

1. prospěl(a) s vyznamenáním

2. prospěl(a)

3. neprospěl(a)

prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen(a) na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré

prospěl (a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním

vzdělávacím programem hodnocen(a) na vysvědčení stupněm prospěchu

5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

neprospěl (a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním

vzdělávacím programem hodnocen(a) na vysvědčení stupněm prospěch

5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

VI. Postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech

povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů

výchovného zaměření ( TV, HV, VV, PV) stanovených rámcovým vzdělávacím

programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního

stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák

druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a

to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

2. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení

náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději

do dvou měsíců po skončení prvního pololetí.

 

Jestliže je žák z výuky některého předmětu v prvním nebo ve druhém pololetí uvolněn,

uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „uvolněn(a)”.Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů v prvním nebo ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo „nehodnocen(a)“.

 

Uvolnění , osvobození - žák může být uvolněn nebo osvobozen na základě lékařského posudku a písemné žádosti rodičů.

 

3. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení

náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do

konce září následujícího školního roku. V období měsíce září, do doby hodnocení

navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

4. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo

druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně

dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele

školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel

školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení

žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

 

5. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého

pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni

základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost

jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

6. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého

pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného

zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů

uvedených v žádosti.

VII. Uvádění doložky o získání základního vzdělání na vysvědčení

Po úspěšném dokončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání se na vysvědčení uvádí doložka o získání stupně základního vzdělávání v tomto znění:

„Žák(yně) získal(a) základní vzdělání“

Pokud vzdělávání probíhalo podle vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole speciální, uvádí se doložka v tomto znění:

„Žák(yně) získal(a) základy vzdělání“

 

VIII. Opravné zkoušky

1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů, s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky, přestože neprospěli z jednoho či více předmětů nekonají žáci, kteří na daném stupni základní školy již jednou opakovali a postupují do následujícího ročníku s klasifikací 5 – nedostatečně)

 

2. Opravné zkoušky se konají v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.

 

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky podle § 52 odst. 4 Školského zákona.

 

IX. Výchovná opatření

1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

2. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo

školského zařízení se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených

zákonem.

3. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné

právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu

nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy,

záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

4. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních

vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění

za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

5. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení

žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele

b) důtku třídního učitele

c) důtku ředitele školy

 

6. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele

školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

7. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění, nebo

uložení napomenutí a důtky.

8. Návrh na snížení známky z chování se projednává v pedagogické radě.

 

 

 

 

X. Hodnocení a klasifikace žáků speciální školy

Pro hodnocení žáků základní školy speciální platí výše uvedená obecná ustanovení tohoto klasifikačního řádu.

 

1. Úprava systému hodnocení a klasifikace v základní škole speciální:

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

1 – velmi dobré,

2 – uspokojivé,

3 – neuspokojivé.

 

Kritéria pro klasifikaci chování :

 

Stupeň 1 ( velmi dobré )

Žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah k učitelům i spolužákům.

Stupeň 2 ( uspokojivé )

Žák se dopustil závažného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského soužití ve škole i na veřejnosti. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

Stupeň 3 ( neuspokojivé )

Žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit.

Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické napadení pracovníka školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených zákonem 561/2004 Sb.

 

2. Hodnocení žáků v povinných předmětech :

Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně- viz. následující tabulka stupňů klasifikace:

3. Tabulka stupňů klasifikace
	1	2	3	4	5
Čtení	Učivo zvládá bez obtíží	Učivo zvládá s malou pomocí	Učivo zvládá s pomocí	Učivo zvládá jen s trvalou pomocí	Učivo nezvládá
	Čte věty s porozuměním	Čte slova, obsahu vět částečně rozumí	Čte slabiky, slova čte s pomocí	Čte písmena, slabiky čte s pomocí
Psaní	Učivo zvládá bez obtíží	Učivo zvládá s malou pomocí	Učivo zvládá s pomocí	Učivo zvládá jen s trvalou pomocí	Učivo nezvládá
	Píše čitelně, opisuje a přepisuje	Píše čitelně s drobnými chybami	Píše se slovní nápovědou	Píše pouze s trvalým vedením
Počty	Učivo zvládá bez obtíží	Učivo zvládá s malou pomocí	Učivo zvládá s pomocí	Učivo zvládá jen s trvalou pomocí	Učivo nezvládá
	Počítá samostatně, bez chyb	Učivu rozumí, občas chybuje	Často chybuje – počítá s pomocí	Počítá jen s trvalou pomocí
Informatika	Učivo zvládá bez obtíží	Učivo zvládá s malou pomocí	Učivo zvládá s pomocí	Učivo zvládá jen s trvalou pomocí	Učivo nezvládá
	Je aktivní a snaživý	O učivo se zajímá, snaží se	Je málo snaživý, potřebuje motivaci	K práci potřebuje silnou motivaci
O světě O společnosti O přírodě	Učivo zvládá bez obtíží	Učivo zvládá s malou pomocí	Učivo zvládá s pomocí	Učivo zvládá jen s trvalou pomocí	Učivo nezvládá
	Učivu rozumí, je aktivní	Učivo částečně zvládá, na otázky reaguje	V učivu má mezery, často odpovídá chybně	V učivu má výrazné mezery
Hudební výchova	Pěkně zpívá, má dobrý rytmus	Rád zpívá, do činností se zapojuje	K činnostem potřebuje motivaci	K činnostem potřebuje silnou motivaci	Je pasivní, nejeví zájem o činnosti
	Je aktivní a snaživý	Je snaživý	Se zájmem poslouchá hudbu	Vnímá hudbu
Výtvarná výchova	Je samostatný a zručný	Pracuje s malou pomocí	Pracuje s pomocí	Pracuje s trvalou pomocí	Nespolupracuje
	Je aktivní a snaživý	Má zájem, snaží se	Je málo snaživý	K činnostem potřebuje silnou motivaci
Výchova ke zdraví	Učivo zvládá bez obtíží	Učivo zvládá s malou pomocí	Učivo zvládá s pomocí	Učivo zvládá jen s trvalou pomocí	Učivo nezvládá
	Učivu rozumí, je aktivní	Učivo částečně zvládá, na otázky reaguje	V učivu má mezery, často odpovídá chybně	V učivu má výrazné mezery
Tělesná výchova	Je obratný a snaživý	Cvičí s malou pomocí	Je méně obratný	Cvičí pouze s trvalou pomocí	Nespolupracuje
	Je aktivní a snaživý	Je snaživý	Je málo snaživý, potřebuje motivaci	K činnostem potřebuje silnou motivaci
Pracovní výchova	Je samostatný a zručný	Pracuje s malou pomocí	Pracuje s pomocí	Pracuje s trvalou pomocí	Nespolupracuje
	Je aktivní a snaživý	Má zájem, snaží se	Je málo snaživý	K činnostem potřebuje silnou motivaci

Řečová výchova se nehodnotí

Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

Doporučení jak předcházet případným neúspěchům žáka v jednotlivých předmětech- slovní hodnocení.

Vyučující respektuje doporučené postupy způsobu práce a hodnocení žáka popsané ve zprávě školského poradenského zařízení. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení. Podle druhu postižení využívá podpůrná opatření, speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační a rehabilitační pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály. Průběžně hodnotí plnění Individuálního vzdělávacího plánu, případné neúspěchy konzultuje s příslušným ŠPZ, spolupracuje se zákonnými zástupci žáka, využívá případné možnosti zvýšené domácí přípravy,spolupráce s asistentem pedagoga, možnost doučování apod.

3. CCelkový  prospěch žáka na konci prvního a druhého pololetí se hodnotí :

pros-prospěl(a) s vyznamenáním

- prospěl(a),

- neprospěl(a).

 

Kritéria pro klasifikaci celkového prospěchu:

- prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

- neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

 

4. Výchovná opatření

Pochvaly a jiná ocenění může udělit:

- ředitel školy za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou svědomitou práci

- třídní učitel – za výrazný projev iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci

 

- návrh na udělení pochvaly nebo jiného ocenění se projednává v pedagogické radě

- pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů, katalogových listů žáka, na vysvědčení (za pololetí v němž bylo uděleno) a oznamují se prokazatelným způsobem zákonným zástupcům žáka

 

Opatření k posílení kázně

Opatření k posílení kázně se ukládá, jestliže se žák závažně nebo opakovaně proviní proti

školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití nebo porušuje právní normy. Opatření zpravidla předchází před snížením známky z chování.

 

Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření :

- napomenutí třídního učitele

- důtka třídního učitele

- důtka ředitele školy – lze uložit pouze po projednání v pedagogické radě

 

Třídní učitel uděluje důtku bezprostředně po přestupku a se souhlasem ředitele školy.

O udělení opatření k posílení kázně uvědomí škola neprodleně prokazatelným způsobem zákonné zástupce žáka a učitel o něm učiní záznam v třídním výkaze a katalogových listech,

na vysvědčení se neuvádí.

Návrh na snížení známky z chování se projednává v pedagogické radě.

5. Postup žáka do dalšího ročníku

1. Do následujícího ročníku postupuje žák na základě zvládnutí učiva předepsaného učebními osnovami nebo individuálním vzdělávacím plánem.

 

2. Jestliže žák nezvládá ani učivo stanovené individuálním vzdělávacím plánem nebo jestliže škola přestane odpovídat stupni postižení žáka, je ředitel školy, do které je žák přijat nebo převeden, povinen podat návrh na změnu formy vzdělávání.

 

3. Žákovi se zdravotním postižením může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s příslušným úřadem práce.

 

6. Vysvědčení

 

Po projednání hodnocení v pedagogické radě vyplní třídní učitel vysvědčení na předepsaném tiskopise. Škola vydá vysvědčení žákovi na konci prvního poletí na určenou dobu a natrvalo na konci druhého pololetí.

Při přechodu na jinou školu následuje žáka kopie osobní dokumentace (kmenová škola archivuje originály).

 

Na vysvědčení se uvádí:

• klasifikace chování žáka

• prospěch v jednotlivých povinných předmětech, nepovinných předmětech

• hodnocení práce v zájmových útvarech

• zameškané hodiny

• celkový prospěch

• pochvaly a významná ocenění

• údaje o plnění povinné školní docházky a způsobilosti postupu do vyššího ročníku

• vzdělávací program, podle kterého byl žák vyučován

 

7. Ukončení základního vzdělávání

Ve vzdělávacím programu základní školy speciální může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku v němž žák dosáhne dvacátého roku věku

Dokladem o dosažení základního vzdělání je vysvědčení o úspěšném ukončení devátého, popřípadě desátého ročníku základního vzdělávání. Vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání.

Ukončením vzdělávacího programu základního vzdělávání v základní škole speciální získá žák základy vzdělání. Při uvádění doložky o získání stupně vzdělání

v tomto případě postupuje ředitel školy obdobně, na vysvědčení se uvádí doložka a evidenční znak ve znění:

„Žák získal základy vzdělání (………………).“ nebo

„Žákyně získala základy vzdělání ( ………………).“. )

 

Žák, který úspěšně ukončil základní vzdělávání, nebo žák, který splnil povinnou školní docházku a nepokračuje v základním vzdělávání, přestává být žákem školy 30. června příslušného školního roku. Žák, který splnil povinnou školní docházku a koná opravnou zkoušku nebo bude hodnocen v náhradním termínu, je žákem školy do termínu konání těchto zkoušek, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Žák, který byl přijat ke vzdělávání ve střední škole, je považován za žáka základní školy do 31. srpna příslušného školního roku.

 

 

Hodnocení žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami.

 

Pravidla pro hodnocení jsou zpracována na základě vyhlášky MŠMT č.48/2005 Sb., o základní vzdělávání.

 

1. Obecné zásady

• Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi i rodičům informace a zpětnou vazbu o chování a školní práci žáka.

• Při hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

• Hodnocení vede k pozitivnímu vyjádření a je pro žáky motivující.

• Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka.

• Žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a sebekontrole.

• Podklady pro hodnocení získává učitel soustavným sledováním výkonů žáka, jeho aktivity, snahy a zájmu o učivo.

• Na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky žáka, jeho osobní rozvoj.

• Žák má možnost vyjadřovat se k činnostem, je veden k sebehodnocení.

 

2. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

• Pozorování žáka při školních činnostech.

• Mluvený projev, odpovědi na otázky, rozhovor.

• Písemný projev.

• Výtvarný projev, pracovní činnosti.

• Domácí úkoly.

• Výsledky činností.

• Praktické dovednosti.

• Sociální dovednosti.

• Různé druhy zkoušek.

• Rozhovor se zákonnými zástupci.

• Konzultace s vyučujícími a odbornými pracovníky (SPC, psycholog, zdravotníci).

3. Kritéria pro hodnocení žáků

• Individuální pokrok žáků.

• Schopnost samostatné práce.

• Kladný vztah k činnostem.

• Zvládnutá úroveň sociálních dovedností.

Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, typu zdravotního postižení a současnému zdravotnímu stavu.

Zákonné zástupce žáka informuje třídní učitel o prospěchu a chování žáka v polovině prvního a druhého pololetí.

Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů.

Vyučující dodržují při hodnocení zásady pedagogického taktu.

 

Širší slovní hodnocení
Využíváme ho především v případech, kdy je žák vyučován podle IVP s úpravou výstupů a je třeba konkrétně zaznamenat obsah výuky a dosažení výstupů obsažených v IVP. Slovní hodnocení používáme také v případech, kdy má žák vzhledem ke svému postižení potíže s dosažením očekávaných výstupů, jeho výkon se neshoduje s požadavky IVP nebo ŠVP a je třeba posoudit především individuální pokrok.

Slovní hodnocení vždy obsahuje konkrétní údaje o očekávaných výstupech ŠVP nebo IVP a jejich dosažení. Dále zahrnuje hodnocení přístupu žáka ke vzdělávání, naznačení dalšího rozvoje žáka, zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Učitel do katalogových listů a třídního výkazu poznamená, že byl žák hodnocen slovně a zároveň uvede klasifikační stupeň, který danému hodnocení odpovídá.
Předmět Řečová výchova není klasifikován.

Kritéria hodnocení

Stupeň 1 – výborný
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení úkolů správně nebo s menšími chybami. Žák je schopen samostatně pracovat po předběžném návodu učitele.

 

Stupeň 2 – chvalitebný
Žák osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení úkolů s menšími chybami. Žák je schopen pracovat s menšími obtížemi po předběžném návodu učitele.

Stupeň 3 – dobrý
Žák při plnění úkolů chybuje, pracuje nepřesně a nahodile. Své vědomosti a dovednosti dokáže uplatnit jen za pomoci učitele. Je schopen plnit úkoly pod dohledem učitele.

Stupeň 4 – dostatečný
Žák má s osvojením učiva výrazné problémy. Své vědomosti a dovednosti dokáže uplatnit velmi omezeně a jen za stálé pomoci učitele. Žák je schopen pracovat jen pod stálým vedením učitele.

Stupeň 5 – nedostatečný
Žák si předepsané učivo neosvojil. Není schopen pracovat ani s trvalou pomocí učitele.

Hodnocení chování

Chování žáka ZŠ speciální se klasifikuje těmito stupni :

1. – velmi dobré

2. – uspokojivé

3. – neuspokojivé

V odůvodněných případech lze chování žáka hodnotit slovně (především v případech, kdy problémy v chování žáka vycházejí z jeho postižení, z jeho osobnostních předpokladů a ze souvislostí, které chování žáka ovlivňují).

 

4. Sebehodnocení žáka

 

• ústní

• portfolio

 

5. Způsoby hodnocení

 

• během celého školního roku

Slovní hodnocení prospěchu žáka probíhá převážně pochvalou a povzbuzením, může být doplněno využitím všech dostupných prostředků, které budou žákům srozumitelné: obrázků, hmotného ocenění (např. oblíbený předmět, oblíbená činnost, oblíbená pochutina).

• vysvědčení

Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřené širším slovním hodnocením.

Výsledky vzdělávání žáka jsou popsány tak, aby byla zřejmá úroveň žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům, věku a zdravotnímu postižení. Širší slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení aktivity žáka a jeho přístupu k učení. Jsou uvedeny i souvislosti, které ovlivňují žákův výkon s naznačením jeho dalšího rozvoje.

 

 

 

6. Hodnocení a klasifikace chování žáků

• • Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.

  • Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, která stanoví řád školy.

  • Při klasifikaci chování je přihlíženo k věkovému uvědomění si přestupku a jeho dopadu na okolí, k morální a rozumové vyspělosti žáka.

  • Každé pololetí se posuzuje odděleně a nezávisle na sobě.

 

 

Kritéria pro hodnocení chování žáků

Nežádoucí projevy chování vyplývající z diagnózy žáků eliminujeme speciálně pedagogickými metodami a tyto nezahrnujeme do hodnocení chování.

 

Žáci jsou hodnoceni třemi klasifikačními stupni:

Stupeň 1 - velmi dobré

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští naprosto výjimečně a ojediněle.

Stupeň 2 – uspokojivé

Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo řádu školy. Zpravidla se přes důtku třídního učitele (popř. ředitele školy) dopouští dalších přestupků, narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravním chování. Je málo přístupný výchovnému působení a své chyby se snaží nahodile napravit.

Stupeň 3 – neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v rozporu s pravidly chování a školním řádem. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dále dopouští takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Záměrně narušuje činnost kolektivu, není přístupný výchovnému působení a své chyby se nesnaží napravit.

 

7. Komisionální přezkoušení

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
Komisi pro komisionální přezkoušení  (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Komise je tříčlenná a tvoří ji:

• předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

• zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

• přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním dle § 15 odst. 2, 3. Předseda komise a třídní učitel sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví příslušný zkoušející po projednání se zástupcem ředitele školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

 

 

8. Dodatečná zkouška - odložená klasifikace

 

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý či desátý ročník.

Pokud není dostatek podkladů pro hodnocení žáka (např. z důvodu vysoké absence), rozhoduje o dodatečné zkoušce pedagogická rada na návrh vyučujícího daného předmětu.

 

 

 

IX. Závěrečná ustanovení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Školská rada :

 

 

 

 

Pracovníci - seznámeni :